„O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se univerzitního studia, zoufalé situace ohledně zákeřných protokolů, kde se nikdo s nikým nemazlí. Možná chyba ve studujícím, možná chyba někde jinde.“
Je nezvykle teplo a slunečno zrovna na konci zimního semestru. Bohužel nemám dva zápočty, neboť jsem mnohdy neměl sílu přijít na většinu cvičení. Zároveň neudělaných zkoušek bylo víc.
Mí spolužáci a spolužačky to zvládli s noblesou, protože měli odvahu do toho jít, neměli vůbec celodenní pocity apatie, únavy a rezignovanosti, také mezi sebou spolupracovali.
Ono to bylo tak, že mi mnohé protokoly k zápočtu nešly, na tu probíranou látku jsem neměl buňky, výkladu a zadání nerozuměl, též jsem kvůli svým potížím nechodil na cvičení a přednášky.
Pak nastává začátek letního semestru, nabalují se mi další a další předměty, opět ohledně vypracování zákeřných protokolů zejména fyziky. Letmo zhlédnu brýlatou docentku v laboratoři fyziky, jak propouští ze cvičení předchozí skupinu. Nemám z toho zrovna příjemný dojem. Do fyzikální laboratoře se mi také nechce. Tak je to i s agrochemií, kdy mi jasně vyučující dává najevo, že to neudělám.
A tak mám již zhroucené své studium, všechny životní plány a ideály vniveč! Asi budu muset ten ročník skutečně opakovat, ale kdoví, co bude též v ročníku opakovaném. Pokud bych i ten neudělal, hrozilo by mi vyloučení ze studia univerzity, dále pak nemožnost obhájit závěrečnou diplomovou práci.
Václav Kovalčík, Zlín
Celá debata | RSS tejto debaty