Anotace: „O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se ideálního dětství v primě, jež potom přechází do nástrah a překážek v dalším studiu i dospělosti.“
Když jsme byli v primě malí, rádi jsme si spolu hráli. Měli jsme nacvičené krátké představeníčko o zajíčkovi v jamce, jenž sedí sám. Vystoupili jsme se scénkou na školní akademii, kde to mělo obrovský úspěch.
Tehdy jsem si připadal, jako bychom byli ještě v mateřské školce, či v první třídě základní školy. Jako primáni a primánky jsme vypadali ještě gymnaziálně neopotřebovaně.
Dětství a mládí z nás vyzařovalo, radost z úspěšného představení též, neboť jsme dostali ředitelskou pochvalu k závěru školního roku.
Pak už to půjde z kopce s přibývajícími lety studia, a nám se zhorší prospěch, neboť budeme více vyčerpaní a opotřebovaní.
Raději býti věčně v primě, ale to nejde, neboť život plyne dál s překonáváním různých nástrah a překážek.
Václav Kovalčík, Zlín
Celá debata | RSS tejto debaty