„O mém nedávném snu, který se mi zdál. Je ze školního života v mém dětství a v období adolescence.“
Ponurý okamžik školního prostředí osvícený sluncem. Teď jsem si sedl se spolužáky a spolužačkami na lavičku tam někde v parku. Máme skvělou mladou učitelku.
Šikana se již neděje, všechno ideálně vyřešeno, teď harmonie a přátelství v kolektivu setrvávají.
Pak se ocitám na gymnáziu. Právě máme tělocvik. Zas jiná vyučující je naší třídní. Uvolnila mě dnes ve škole ze zdravotních důvodů, neboť mě bolí prudce hlava.
Mám to blízko domů. Přede mnou můj nádherný pokoj s pohledem na lesopark a postel, kde si mohu v klidu odpočinout, nabrat nových sil a energii.
Zároveň svítí slunce na Náchod, ale bolesti dál trvají. Teď mám své soukromí, kde mohu uvedenou nemoc vyležet při poslechu vážné a relaxační hudby. Stále však myslím na ty vyučovací hodiny, na své věrné spolužáky a spolužačky.
Právě oni museli býti nějakou chvíli beze mě. A tak čekají, až se uzdravím, abych se opět mohl zapojit na gymnáziu, znovu zaperlit scénářem, vědomostmi a humorem svým.
Václav Kovalčík, Zlín
Celá debata | RSS tejto debaty