„O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se osudového přestupu z jednoho gymnázia na druhé a mého fantazijního fungování.“
Jdu po schodech, abych z věže spatřil duchovní vystoupení církevního gymnázia. Jeden pán mi dokonce koupil hot dog s klobásou a hořčicí, neboť jsem mu poradil, odkud nejlépe zhlédnout uvedený koncert.
Všechno dojemné, až je mi líto, že musím přestoupit na jiné gymnázium.
Ve třídě nového gymnázia kandiduji na předsedu třídy hned v úvodu, abych nějak zapadl. Vyprávím svým novým spolužákům a spolužačkám, co všechno jsem prožil, jaké mám dřívější zkušenosti z bývalého církevního gymnázia.
Vyučování začíná. Již se odpočítává má školní docházka. Teď jde o to dávat pozor a soustředit se na výuku.
Po vyučování jsem zván svými spolužáky do hospody, kde popíjíme pivo až do hluboké noci. Jedu posledním autobusem do svého domova, ale jsem velmi unaven, že už nestačím udělat své školní úkoly.
Jen pár hodin zbývá do opětovného ranního vstávání. Musím vstát, jít do školy, i když jsem unavený po hýřivé noci se spolužáky.
Ono se to opakuje pořád s těmi bujarými večery a nocemi, až se dostávám do stavu, kdy už doma nevnímám, zaspím vyučování, jsem ve stádiu hlubokého útlumu. Zdají se mi totiž imaginární sny o ideálním předsednictví a mezilidských vztazích, vždyť jsem se chtěl rozdat v tom dobrém smyslu na všech frontách. A tak přecházím do záhadných dimenzí harmonického tajemna a posmrtné existence.
Václav Kovalčík, Zlín
Celá debata | RSS tejto debaty