Z tvůrčího života

V odlišných lidských věkových fázích se můžeme brodit právě odlišnými věkovými fázemi. Zažívají to rovněž autoři a tvůrci, co se týče zpětné vazby ze strany kritiků a čtenářů na jejich osobu a dílo.

Také jsem si prošel označením, že jsem jak malé děcko, či člověk v období dospívání, anebo již vyspělý člověk, co má jasno. Také jsem si prošel označením, že jsem senior, důchodce.

Věkové fáze tedy nejdou v tomhle vnímání striktně za sebou. Míchají se v lidském životě vzájemně. Též byly jimi ovlivněny umělecké směry v umění literárním, výtvarném a hudebním.

Tvoří se díla pro děti, ale i děti mohou vykazovat fázi své dospělosti, co se týče nadání a vyjádření. Též senioři se mohou snadno svým vyjádřením vrátit do mladých let.

Stalo se mi, že by se mnou chodila jedna paní jako partnerka, kdybych se narodil o několik desítek let dříve.

Osud však chtěl, abych se narodil v 80. letech minulého století. Kdoví, jak by to vypadalo, kdybych se narodil opravdu dřív a vyrůstal dle názoru a představ uvedené paní. I jednotlivá přání generací se vzájemně překrývají a idealizují ve vysněných časoprostorech. Proč nemám rovnou stroj času?

Václav Kovalčík, Zlín