Z tvůrčího života

„O mém nedávném snu, který se mi zdál. Jak málo stačí z předem plánovaného vítězství prohrát a nezvítězit!“

Volby do akademického senátu se blíží. Já se dozvídám, že mám slušný náskok před ostatními osobnostmi.

Jedna má spolužačka využije okamžiku, kdy jsem na vrcholu slávy, že si se mnou povídá, lichotí mi, nakonec mi dává mezi námi souhlas k sexu, který máme nepozorovaně v šatně. Určitě se mnou chtěla mít dítě.

Pak se dozvídám od kamaráda, že nás někdo při tom tajně vyfotil, že jsou i fotky na internetu této události. Dost to se mnou zatřese, co se týče voleb.

Pak volby probíhají. Všichni studenti se to dozvěděli. Mnozí mi zůstali věrní, ale to k vítězství ve volbách do akademického senátu vůbec nestačí. Úplný debakl! Bohužel jsem neprošel, bez mandátu. Tak citlivě to s nadějí úplně zatřáslo, všechno najednou jinak.

A já doma ráno nemohu vstát z postele, a když vstanu, tak se ani nenasnídám, jak ten čas letí. Nestihnu bohužel vlak v sedm hodin a dvacet minut ze zastávky.

Zjišťuji, že z koupelny a záchodu vychází policie, jež prohledávala interiér domácnosti. Rodiče úplně zděšeni. A já volám do školy, co se skutečně stalo. Vysvětluji zároveň situaci policistům, kteří mě vedou z domova na policejní stanici k výslechu. Tak to bylo před tím nadějné, avšak stačil jeden intimní styk, nepozornost, a už volební výsledky vniveč, vše úplně rozvráceno i s životem a důstojností.

Václav Kovalčík, Zlín