Z tvůrčího života

„O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se neveselé kapitoly mého života, kterou uvedený sen parafrázuje a prohlubuje.“

Jedu lanovkovým vláčkem kolem hory Smrk, jež je obklopena poctivě zoranými polnostmi. Také jsou vidět četné remízky uprostřed polí.

Hora působí tajemně, jako by se nejednalo o Smrk, ale o název Smrt. Z lanovkového vláčku vidím mnoho zdivočelých papoušků mniších v naší krajině, projíždím dál uličkou mezi baťovskými půldomky, opět vidím již zmíněné nádherné ptačí tvory, pak se zadívám při jízdě do korun rozkvetlých černých bezů.

Musím řešit ještě školu, když mám dnes městské zastupitelstvo Náchoda, neboť jsem byl v posledních volbách do něj zvolen, ale několik schůzí jsem vynechal. Musím se omluvit z univerzity.

Následně se ocitám v jednom březovém lese, kde spatřím nádherné kozáky a křemenáče, jenže přijde banda dětí toho kostelníka a jeho příbuzných, a nádherné houby rozkopává. Já tyhle poklady přírody zuby, nehty bráním před nezletilými agresory, až mi jeden jejich rodinný příslušník vyhrožuje žalobou u soudu. Mám se tedy na co těšit. Nejspíš proběhne skutečně soud za ublížení na zdraví, a kdoví co ještě, co se týče paragrafů trestního zákoníku!

Václav Kovalčík, Zlín