„O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se víry, husitské církve, fantazijního života.“
Čas ubíhá i v ději církevním, co se týče věřících a náboženských obcí. Dnešní doba bohužel hovoří o sestupu víry v duchu sčítání lidu.
Žil jsem v Náchodě, též ve Zlíně. Neznámá souvislost nás nutí přestěhovat se do jiného Husova sboru, a to někde v Lhotách, či v Lhotkách, jak se to vezme.
Nové prostředí jest ulicemi stísněné, není zde ani květinový záhon, jen květináče a truhlíky.
Místní varhany jsou digitální. Těžko se na ně hraje, neboť už pamatují svá léta.
Malý zapomenutý sboreček jest jakýmsi novým zázemím, i když mě pořád láká navrátit se do Náchoda i Zlína. Nikoho jsem nechtěl ani nechci opustit.
Proto se vracím na svá předchozí působiště, kde chci nějak dožít v kompozici s květenou a vděčnými tvory.
Ve Zlíně, poté v Náchodě, zjišťuji, že probíhají archeologické vykopávky, jež pošramotily zemi.
Náchod, Zlín, Lesopark, další etapy mého života ve mně vyvolávají vzpomínky, jak se kdysi šťastně a báječně žilo, i když byly mnohdy problémy a starosti.
Václav Kovalčík, Zlín
Celá debata | RSS tejto debaty