„Někdy mě dilema provází, kam vlastně patřím, i když jsou statistiky ve zprávách horší a horší, a to v souvislosti s našim státem a žalostnými podmínkami lidí našeho národa. Pořád slyším jen zdražování a zdražování, válka a válka! Jest mše svatá útěcha přechodná, anebo trvalá ze subjektivního hlediska? Již ten název (slovní spojení) mě fascinuje), ale asi do něj nepatřím kvůli podivuhodným životním konstelacím. Někdy mám pocit, že je vše v našem státě a na planetě Zemi předem prohrané.“
Mše svatá
aneb Boží slovo útěcha smíření a odpuštění
Někdy však přátelsky žárlím
že nejsem v církvi katolické
Jistě by se lépe vyvíjel život můj
Pána Boha oslavuj!
Svým dílem a hrou varhanní
Bohužel já narodil se
byl pokřtěn poněkud mimo
a to
v náruči církve husitské
Zvláštní to pocity
nechci já nechci
opustit přátele věrné své
Mnohdy já byl skutečně lhostejný
jindy až příliš horlivý
Mše svatá krásné to spojení
něco na ní v Duchu jest
chvála tady Kristu čest
dilema mě provází
nemůžu sedět na několika židlích
ohledně vyznání
Jen stačí tolerantní a ekumenicky býti
v církvi husitské své původní žíti
domov i přátele míti
i když prudce pokles počet věřících
v naší zemi
kde oxymóron úpadků
ve zprávách dennodenně křičí řve!
Mše svatá
aneb Boží slovo útěcha smíření a odpuštění
čas nám plyne
doba s ním
čím já zítra překvapím?
Celá debata | RSS tejto debaty