Anotace: „O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se církevní pouti mládeže po Balkáně, též závěrečného dne varhanického kurzu, kdy jsme museli načas prchnout před neznámým nebezpečím v den koncertu.“
Můj výlet po srbské krajině byl náročný. To jsme tam jeli s mládeží církve husitské. Pěší túry nám totiž daly zabrat. Skromné však bylo naše táboření. Bohužel jsem odpočítával čas, kdy se konečně navrátím domů.
Ještě jsem měl strávit dva dny v Chorvatsku u moře. Tam jsme rovněž stanovali, skromně žili a pobývali. Ani nás nenapadlo jíti do nějaké restaurace. To bychom utratili úplný majlant!
Po četných túrách a pobytech na Balkáně jsme se konečně vrátili domů – zpět do České republiky,
Já byl natolik vyčerpaný, že jsem nezvládl koncertní čas varhanického kurzu. To už jsem byl zdravotně úplně mimo. Nacházel jsem se ve stádiu únavové letargie, spal v kostele, kdežto ostatní cvičili na koncertní program. Kolem nás velikonoční vajíčka, beránci a zajíčci.
Náhle nás něco vyrušilo, varhaníci a zpěváci museli opustit chrám. Museli z neznámého důvodu prchat, a já jsem se též musel přinutit před neznámým nebezpečím uprchnout.
V jedné ulici bylo větrno, svítilo horké slunce. Pak se znenadání rozkouřily komíny. Černý kouř se rozléhal do okolí, a my varhaníci a zpěváci prchali zpět do chrámu, kde měl začít koncert. Začal však s půlhodinovým zpožděním. A já usnul u varhan a spadl na boční podlahu.
Václav Kovalčík, Zlín
Celá debata | RSS tejto debaty