Z tvůrčího života

„O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se oslavy maturity a nostalgie, co všechno jsme ještě neprobrali zejména ve fyzice.“

Se spolužáky a spolužačkami se ocitáme v jednom bytě, kde je též balkón. Máme opravdu radost, že například fyzika skončila, že už jen tak listujeme učebnicí, a to bez písemek a zkoušení.

Zároveň se díváme na kapitoly v učebnici, které jsme nestačili probrat. Je jich skutečně moc. A tak mívám nostalgii až smutek, že se přece jen mohly dostat do mé hlavy, kdybychom pana profesora záměrně nezdržovali každou vyučovací hodinu. Třeba by to pomohlo dalšímu kariérnímu růstu, třeba bych si i fyziku vybral jako univerzitní obor. Tehdy jsme byli úplně nezralí.

A tak slavíme a slavíme, jen naše blonďatá spolužačka stojí pořád na balkóně a smutně dívá se do neznáma. A já za ní jdu, dokonce ji utěšuji a zahřívám, neboť je venku deštivo. Jiskra lásky přeskočí, a my v následujících dnech prožíváme zasnoubení a později obřad svatební, však to znáte ohledně založení šťastné rodiny.

Václav Kovalčík, Zlín