„O mém nedávném snu, který se mi zdál. Je o mém uvěznění ohledně věčného opakování ročníků a klesání do kvinty na nějakou politickou objednávku. Maturita nejistá.“
Jak dlouho na tom gymnáziu zůstanu? Je to marné a zlé, postupově beznadějné! Jsem donucen po opakování sexty přejít nově do kvinty, a to od začátku nového školního roku.
Bohužel mé studium je neúspěšné, a ten přesun se děje násilně na politickou objednávku, protože mi nikdy nepůjde matematika, a bylo by prý dobré a žádoucí, abych začal studovat od začátku jazyk francouzský namísto jazyka německého.
Jest třetího září roku xyz, a já teprve teď vstupuji do třídy, kde jsem uveden a představen třídní profesorkou. Setkávám se svými novými spolužáky a spolužačkami. Mí noví kamarádi mě přijali vlídně. Nejvíce mě přijaly dívky, které jsou plné zálib a volnočasových aktivit, ještě horkým létem zpocené, na svých tvářích mají akné.
Jiný by je poslal někam, ale vůbec nevím, jestli to všechno je jakési štěstí v neštěstí, jestli je to všechno z jakési solidarity v případě mého studijního úpadku.
Možná na tom gymnáziu budu až do svého důchodu, možná až do mé smrti. Zvůle mocných si neuvědomuje, že mě drží v líbezném vězení, z nějž sice není úniku, ale dá se v něj jakžtakž žít.
To už ani nebudu mít šanci následně po maturitě vystudovat veterinární fakultu, protože žádná maturita prostě nebude. V něčem život zkažený, jinde báječný, když pomineme věc věčného trapného a nudného opakování navíc plného memorování!
Václav Kovalčík, Zlín


Celá debata | RSS tejto debaty