Z tvůrčího života

„Krátké podobenství o životě, jak to chodí, kdy se lidé vzájemně srovnávají a porovnávají. Je to krátký příběh o tom, že v jiné dimenzi je všechno úplně jinak, mnohem lepší. Tyto lidi jsem reálně zhlédl asi před rokem.“

Trolejbus dvojka přijel z Otrokovic do Zlína Polikliniky. Je jako obvykle úplně narvaný! Jeden postižený zhlédl z okna trolejbusu vyzývavou maminu v krátkém a svůdném oblečení, jak posouvá kočárek s dítětem. V tichosti žárlí, chtěl by ji mít pro sebe. Je smuten ze svého osudu, kdežto tam venku panuje jarní atmosféra spojená s ženskostí a novým životem. Takových postižených je v našem národě i ve světě mnoho. Avšak nic není ztraceno, neboť jednoho dne se situace obrátí, kdy postižení a nepostižení budou míti své vlastní rodiny, manželku a děti v království, kde jsou si všichni rovni, žijí harmonicky, nemají žádné starosti a obavy z předražených nájmů a bydlení. V království bez strachu, bez vzájemného poměřování a srovnávání, kdo jest lepší, a kdo ne.

Václav Kovalčík, Zlín