Anotace: „O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se jednoho webu, kde publikuji. Z počítačového monitoru prolézám do reálného světa tamějších lidí – redakce, autorů a autorek.“
Dlouho předlouho přispívám na uvedenou platformu, co se týče umění výtvarného a literárního. Zde jsem samozřejmě prožil šťastné i smutné chvíle ohledně komentářů a diskusí pod mými díly a díly ostatních autorů a autorek. Pořád jsem v internetové osamělosti, jen se dívám do monitoru na místní dění. Nemám vůbec odvahu otevřít další komentáře a diskuse.
Najednou jsem byl přemluven, když mi bylo zablokováno publikování a profil, abych otevřel „dvířka monitoru,“ abych mohl s ostatními autory a autorkami prožívat odpolední setkání a večírky. Cítím se zde jak ve skautském společenství, kdy už spatřuji reálné tváře lidí, mluvím s nimi o všem. Probíhá zde četba literárních děl a výstavy různého výtvarna.
Dovídám se, že profily museli zablokovat všem. Teď jde vše naživo, staří a mladí lidé se ke mně hlásí a já k nim. Jednou se ocitáme v přírodě, koupeme se v jednom rybníku, ale pak se dostávám s někým do konfliktu v tváří tvář.
Jeden můj hrozný výrok (komentář) tak zablokoval mezilidské vztahy, kdy já neunesl kritiku. A tak putuji reálnou krajinou zpět do svého domova, tentokrát bez Totemu, přesto vzpomínám i na příjemné totemové chvíle, společných akcí, kdy se mi tehdy podařilo vstoupit do dění z internetového monitoru v reálný (skutečný) svět.
Václav Kovalčík, Zlín
Chválapánu, že to bol iba sen. ...
Václav,pripadá mi rozpoltená osobnosť...... ...
Celá debata | RSS tejto debaty