Z tvůrčího života

Anotace „O mém nedávném snu, který se mi zdál. Jest na apokalyptické téma, kde existuje nějaká náhoda, že úzká hrstka lidí přežije v malém kousku přírodního zázraku.“

Dějí se v tomhle apokalyptickém snu divné věci. Nad velkoměstem létají mimozemské talíře. Jeden se vznáší v blízkosti obrovské hromady odpadků, a já využívám šance ohledně úniku z mimozemského zajetí. 

Padám do náruče odpudivého nepořádku tam někde v ulici velkoměsta.Z jedné daleké vysoké rozhledny unikají vysoce radioaktivní granule, které se agresivně šíří do okolí. 

Lidé se nacházejí ve svých automobilech a městské hromadné dopravě, aby se schovali a unikli tak radioaktivnímu dešti. Také utíkám. V žádném automobilu již není pro mě volné místo, a tak urychleně nastupuji do pomalu jedoucí zrezavělé tramvaje, abych se s ostatními cestujícími dostal do bezpečí tam někde za velkoměstem.

Projíždíme deštivými radioaktivními ulicemi, míjíme už okrajové budovy. Najednou tramvajová kolej končí tam někde u jezera – v zapomenuté, přesto nedotčené přírodě.

Já a mí spolucestující vystoupíme, putujeme zdejší nádhernou přírodou.

Před námi neznámá ekologická zemědělská usedlost. Vyhlížejí nás lidé, kteří si váží zdejší přírody. Pěstují ovoce, zeleninu, léčivé rostliny; chovají ovce, kozy, včely, krávy a další zvířata. 

Žijí skromně, z toho co vypěstují a vychovají; váží si místní fauny a flóry. A my se k nim s radostí přidáváme, pomáháme s hospodářstvím, abychom se všichni uživili a v duchu přátelství a harmonie co nejdéle žili.

Sice skromně ale přece, a to v duchu ještě zbylého zázračného kousku radioaktivitou nezamořené přírody.

Václav Kovalčík, Zlín