„O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se jedné zmeškané bohoslužby; též nádraží, kde jsem se popral s upírem, vysvobodil jednu slečnu z jeho spárů.“
Jedné ponuré neděle jsem měl zahrát na varhany bohoslužbu v daleké náboženské obci. Nastoupil jsem do autobusu, jenž mě veze předjarní deštivou krajinou. Autobus zastavil, a já vystoupil. Až později jsem zjistil, že jsem vystoupil v jiném městě.
Asi ty bohoslužby zmeškám, nestihnu. Střídavě jdu pěšky, střídavě vyčkávám, až se mi podaří stihnout další autobus, který mě zaveze na místo konané bohoslužby, jenže už bylo dávno po mši.
Tak jsem se setkal s paní farářkou, jež byla velmi pohostinná, přijala mě vlídně. Řekla užitečnou myšlenku, že její bohoslužba proběhla alespoň v rodinném kruhu. Ona a její syn, tedy shromáždění dvou, kde je přítomen sám Ježíš Kristus.
Po nedělním posezení jdu na nádraží, kde zahlédnu jednoho upíra, jenž násilím přemlouvá jednu slečnu, aby podstoupila další pokračování upířího rituálu. S uvedeným agresorem jsem se popral, slečnu osvobodil.
Vyprávěla mi, že jí předtím vytrhali na začátku rituálu několik zubů. Slečnu odvádím pryč z tohoto zkaženého prostředí, jedeme vlakem ke mně domů.
Později se zlověstný upír koupe v chorvatském moři, přemlouvá spolu s dalšími upíry ženy a muže, aby vstoupili do upíří aliance.
Také jeden starší muž chce býti upírem. Lidé jsou totiž lákáni na líbivá slova, a to ohledně nesmrtelnosti. Podobá se to jedné sektě, kde jest na dennodenním pořádku diktatura moci!
Václav Kovalčík, Zlín
No .....lepsie ako fotky leguana... ...
Celá debata | RSS tejto debaty