Anotace: „O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se štědrovečerního posezení, přes následnou úspěšnost v politice, podnikání, soudních procesech proti světovým hráčům, až se mě současný systém světového řádu začal bát.“
Je Štědrý večer, a nám nic jiného nezbývá než sedět pospolu. Sedím v knihovně se čtyřmi dívkami, a tak si povídáme o životě, též o škole.
Ty dívky mají za sebou jen jednoletý obor. Dost se to vzdělání nějak smrsklo. Vyprávěly, že se ani nedalo studovat, neboť tam bylo mnoho řevu a vyrušování ze strany studujících.
Sáhl jsem do jednoho regálu, a vytáhl si knihu s mimozemšťanem. Pak jsem ji chtěl vrátit, jenže ze sousedního stolu mi jeden čtenář řekl, ať si ji ponechám, neboť se stanu mocným, budu řídit osudy a svět.
Asi to byl dost zajímavý vánoční dárek. Následně se mi dařilo budovat úspěšné firmy, vést politická jednání, zaměstnávat lidi, vyhrávat soudní procesy proti velkým světovým hráčům, až jsem byl pro dnešní světový řád nebezpečný.
Jedné noci jsem přišel k malé lávce, jež vede přes řeku Ostravici. Tu hlídala ptačí volavka, která na lávku pouštěla jen po jednom člověku za určitý čas.
Dlouho se tedy na přechod v noci čekalo. Já jsem si také počkal, ale vzpomněl jsem si na svou mimozemskou knížku, a už jsem byl najednou na řadě.
Jenže její síla a schopnosti začínaly nějak slábnout, už já nebyl světovým hráčem, co se týče firem a politiky. Vrátilo se to zpátky až k dalšímu štědrovečernímu setkání a posezení s dívkami.
Václav Kovalčík, Zlín
Celá debata | RSS tejto debaty