„O mém nedávném snu, který se mi zdál. Týká se jedné univerzity, kde se vše fláká.“
Vcházím do areálu jedné univerzity, kde by měly býti na nástěnce výsledky jedné soutěže v evropském duchu. Dokonce jsem zaslechl několik rozhovorů studentek, jež mi připadaly vysmáté až naivní. Asi se zde dobře studuje a fláká unijní tematika.
Potkávám jednu dívku. Svěřuje se mi, že se jí tady moc nelíbí, neboť jí zdejší studium připadá dosti primitivní. Vůbec to není příprava na život. Tak akorát v nějakých pochybných neziskovkách.
A tak se se studentkou seznamuji blíž a blíž. Pomáhám jí odtud vystoupit a odregistrovat se, též přestoupit na jinou, mnohem věhlasnější univerzitou, kde se dá něco pořádného naučit.
Společně vyklízíme z chodbového kanálu její kameny, záznamy a diplomovou práci. Je to opravdu těžká práce. Nakonec s dívkou důstojně odcházím do mého domova, baťovského půldomku ve Zlíně.
Na zahrádce létá mnoho vrabců a zebřičky ve voliéře se radují z našeho příchodu. Studium se nám povedlo částečně nechat uznat na nové věhlasnější – ještě nezkažené – univerzitě. Třeba ji za pár let dostuduje. Žijeme tak spolu a skvěle hospodaříme. Na jaře plánujeme svatbu a založení rodiny.
Václav Kovalčík, Zlín
Celá debata | RSS tejto debaty