Z tvůrčího života

„O mém nedávném alternativním snu, který se mi zdál. Týká se mého fantazijního života, kde se plete mnoho věcí okolností dohromady. Též je to otázka víry versus nebezpečí propadnutí z matematiky na gymnáziu.“

Je červnový podvečer, slunce a stíny společně s korunami stromů dodávají předprázdninovou atmosféru. V kostele se mají zpívat a hrát zpěvy z Taizé, ale já se potýkám s nebezpečím propadnutí z matematiky na gymnáziu, které studuji.

V jednom sadě se předčasně urodily a ze stromů spadly obrovské hrušky a jablka. Nečervivé ovoce jsem posbíral, abych je přinesl domů, abych je také donesl k ochutnání do kostela. A tak jsem sjel na kole z kopce k domovním dveřím, vešel do našeho bytu.

Bohužel mě bolí hlava, a já odkládám přípravu na závěrečný test z matematiky, i když jsem učebnicí listoval a bifloval několik týdnů předtím. Pak samozřejmě zavítám do kostela, kde se sborem sníme ty obrovské hrušky a jablka.

Zpěvy Taizé znějí, a já na varhanním kůru nacházím obrovský zapomenutý starodávný islámsko-křesťanský zpěvník, jímž listuji. Písničky jsou zvláštně ekumenicky napsány poutavou barvitou, malebnou kompozicí.

Jedná se o nějaký záhadný druh duchovních písní, které ještě nikdo nenalezl. Jak se zde ocitly? Toť záhadou a tajemstvím.

A tak zpěvy Taizé už dávno proběhly, pěvecká schola se již rozešla, a já se teprve vracím domů, abych se ještě připravil na ten náročný osudový test z matematiky, vždyť nechci opakovat již podruhé za svého gymnazijního studia ročník.

Václav Kovalčík, Zlín