Z tvůrčího života

„Ze života ohledně denivek, které nabraly nový dech, u nás doma na zahrádce, po deštivé letní noci.“

Po deštivé noci jsem dnes odpoledne venčil mého ještěřího kamaráda Agiho u nás doma na zahrádce. Také jsem fotil kvetoucí denivky, byl s Agim poblíž, a on se rozhlížel do denivkových květů.

Na sluníčku se mu líbilo. Usmíval se prázdninově. Denivky totiž nabraly nový dech. Objevilo se více květů. A tak jsem fotil tyhle malebné květy, i když jejich listy jsou poznamenané letošním dlouhodobým suchem.

Snad znovu vylezou zelené listy. Moc nemám dobrou zkušenost s přesazením denivky na podzim z květináče na záhon, co se týče přezimování. Těm v truhlících se daří v předjaří (únor, březen) a na jaře, když je mám před mrazy zakryté průhlednou zelenou fólií. Na konci podzimní sezóny truhlíky s denivkami uklízím do sklepních prostor baťovského půldomku.

Pak je léto ještě více horké, osudové, než bylo v minulých letech. Denivky jsou, co se týče listů, vitálnější, když jsou mnoho let na svém stanovišti.

Václav Kovalčík, Zlín